Z koňského hřbetu mezi Kočky

V hubeném vysokém mladíkovi z  Bratislavy by nikdo nehledal zkušenostmi a moudrostí oplývajícího kocoura Rozumbrada. Ale je to právě Laco Hudec, který se obvykle v zákulisí proměňuje v tohoto kocoura provázejícího nás celým dějem muzikálu Cats. Není možné si ho splést s někým jiným, protože ho věrně doprovází jeho velká láska Feline. Ale kupodivu nebyla u toho, když vznikal tento rozhovor.

Jak jsi se dostal k tancování? Kde jsi začal tancovat?

            Tancuji od 8 let a dostal jsem se k tomu náhodou. S mamkou jsem viděl konkurs a rozhodl jsem se, že tam půjdu.

Máš základní muzikálovou školu a pak střední hotelovou. Proč zrovna tyhle dvě školy, které se sebou nijak nesouvisí?

            Za to může moje maminka, protože řekla, že nebudu mít střední uměleckou školu. Že musím udělat nejprve normální maturitu a potom, když budu chtít, tak si můžu udělat nějakou uměleckou školu. A protože rozhodla, že půjdu na hotelovku, tak jsem tam šel.

A líbilo se Ti tam?

            Ta škola byla dobrá v tom, že jsem se tam naučil hrozně moc věcí. Teď jsem rád, že jsem tam chodil, neboť mám vlastně všeobecné vzdělání a nejsem zaměřený jen umělecky.

V programu jsem se dočetla, že jsi 1. a 2. vícemistrem Slovenska ve westernové jízdě na koních. Jak jsi se k tomu dostal a od kdy jezdíš na koních?

            Jezdím na koni asi od 10 let. Já jsem miloval koně už odmalička, a tak jsem chtěl na nich i jezdit. Tak jsem šel do zoologické zahrady a tam mají jezdecký klub. Zde jsem začal jezdit. Potom jsem na nějaký čas přestal jezdit na koních ale vrátil jsem se k tomu na ranči 4C, když mi bylo 14 let. A tam jsem jezdil závodně až do mého odjezdu do Prahy.

Máš radši disciplínu western Horsemenship, nebo western Pleasure?

            Western Pleasure. To je moje velmi oblíbená disciplína, tu mám fakt rád, neboť i moje kobyla to dobře zvládá. Ten western Pleasure mám možná radši, protože tam jsme měli více úspěchů. V Plesure se to hodnotí celkově. Jak má kůň hlavu, kroky, postavení, jak mu dáváš pobídky a tak.  Western Horsemenship je také dobrá disciplína. Je zajímavá tím, že se hodnotí jen jezdec, jak pobízí koně, jaké používá pomůcky, jestli tahá, nebo netahá za otěže a tak.

Dělal jsi ještě jinou disciplínu?

Oddělování krav od stáda.

A šlo Ti to?

            Protože jsme na ranči v Bratislavě neměli krávy, tak jsme to zkoušeli jen na závodech a to byla sranda, protože kůň neví, co je to kráva a kráva  neví, co je to kůň a tak. A všichni se tam nahání a je to strašně super.

Máš svého vlastního koně?

            Na ranči v Bratislavě jsem jezdil na koni Jasná. A jsem do dneška jejím vlastníkem.

Chodíš si ještě někdy zajezdit?

            V Bratislavě určitě. Pro mě je ježdění na koni největší relaxace a koupání koní u jezera je naprosto úžasné. Chtěl jsem chodit jezdit i tady v Praze, ale protože jsem měl 5 let svého vlastního koně, tak jsem zvyklý sám koně trénovat a chodit s ním kam chci. Na ranči jsme měli dobré koně a já mám rád koně, které jsou sami sebou a nejsou jen jako motorky.

Jak jsi se dozvěděl o muzikálu Cats a možnosti zahrát si v něm?

            Dozvěděl jsem se to od agentury, která mě zastupuje. Poslali mi smsku, že je konkurs na Kočky a to bylo celé.

Připravoval jsi se nějak na konkurs?

            Já jsem předtím jen tancoval, ale teď už se dá říct, že jsem i zpěvák. A dříve jsem se konkursů bál, takže má příprava byla taková, že zpěváci by neměli jíst kyselé věci, čokoládu, oříšky, nebo pít bublinkové věci.Takže já jsem měsíc pil neperlivou vodu, citrony a čokoládu jsem ani neviděl a oříšky taktéž. A když jsem dozpíval na konkursu, tak jsem tam měl připravenou čokoládu a během 10-ti sekund jsem ji snědl.To byla asi má největší příprava.

Viděl jsi anglickou, nebo jinou verzi Cats před nabídkou působení v českých Kočkách?

            Viděl jsem to, ale jako dítě, takže jsem si to nepamatoval. Věděl jsem že je muzikál Cats, ale nevěděl jsem, že je to taková skvělá věc. Ale po konkursu jsem se na anglickou verzi pořádně kouknul.

Inspiroval jsi se něčím od anglického Rozumbrada?

            To máš tak, každý chce být sám sebou. Ale určitě jsem sledoval, co dělá anglický Rozumbrad, většinou to byly ty kočičí věci. Rozdíl je v tom, že já jsem oproti anglickému Rozumbradovi strašně mladý a ještě nemám ty zkušenosti starších. Já jsem tam nastoupil, když mi bylo 20 a bylo pro mě strašně těžké dostat do sebe tu moudrost, kterou ta role vlastně má.

Bylo pro Tebe těžší zapamatovat si texty písní, nebo choreografii?

            Texty. V choreografii máš všechno podle hudby a tak, ale texty, to byl boj. Zaprvé jsem Slovák, takže čeština byla ten největší problém. Třeba ve scéně, kde hrajeme psy je hodně textu, takže to bylo nejtěžší se naučit.

Musel jsi mít nějaké speciální hodiny na výslovnost?

              To ne, ale asistentka režiséra, Monika Kobrová, mi pomáhala s výslovností.Já mám výhodu, že umím Ř, protože kdybych ho neuměl, tak by to bylo fakt tragické.

Jak jsi se dostal k tomu, že budeš hrát Rozumbrada?

            Šel jsem nejprve na taneční konkurs a oni pak každého ještě zvali na pěvecký . Potom se mi ozvali a měl jsem být swing Rozumbrada a Šimbala a nakonec Pavel Strouhal řekl, že jsem první alternace na premiérové obsazení.

Jak se Ti vžívá do role kočky, kterou hraješ?

            To je tak. Nejtěžší na divadle a herectví je to, že musíš zapomenout na svůj svět. Když jsem Rozumbrad, tak nemůžu být Laco Hudec. Někdy je to těžké se do role vžít, ale když jsem viděl Cats,  ještě nebylo rozhodnuto koho budu hrát, tak jsem si říkal, že Rozumbrad  je taková role, kterou bych chtěl hrát, takže s tím nemám větší problémy. A dá se říct, že si s Rozumbradem rozumíme. Já jsem takový, že pořád někde lítám a dělám kraviny a tam musím být takový vážný, takový pán. Mám tu roli  rád a vždycky budu hrdý na to, že jsem ji hrál.

Je nějaká kočka, kterou by sis rád zahrál? A proč?

            Určitě bych některé chtěl, ale já bych byl asi pořád Rozumbradem. Ale možná bych si rád zahrál Rambajze. A proč? Protože tam si můžeš dělat co chceš. A taky možná proto, že já jsem v civilu takový Rambajz. Rozumbrad je takový vážný, takže uvolnit se tam, to by mohla být sranda.

Podle čeho si vybíráš lidi, kterým říkáš „…a výraz máš tupý“?

            Většinou jsou to lidé z první řady, kteří Tě vnímají. Samozřejmě pokud tam sedí fanklubáci, tak si vybírám je, ale jinak to říkám tomu člověku, se kterým se střetnu pohledem.

Jsi rád, když Tě lidé z publika drbou a berou Tě jako opravdickou kočku?

            Určitě. Toto představení má výhodu, že si vyhraješ a můžeš si dělat co chceš a nemusíš myslet na lidskost, protože jsi vlastně zvíře. Je to super. Někdy je ovšem problém, když Tě malé děti podrbou a málem Ti strhnou paruku, to většinou potom utíkám, ale je to sranda.

Změnil bys něco na své roli?

            O tom jsem nikdy nepřemýšlel. Možná bych chtěl, aby byla mladší. Prý jsem nejmladším Rozumbradem za celou éru Koček. Připadalo mi směšné, když jsem si četl o Kočkách, např. Tomáš Böhm (Archibaldus)  hraje kotě, které vzhlíží k Rozumbradovi. Tomáš je o 12 let starší, než já. Je to takové, že on je to kotě  a já jsem ten, který se má o něj starat, to je vtipné. Ale jinak jsem si říkal, že kdyby Tomáš zpíval, tak by byl Rozumbrad jak vyšitý.

Kterou pasáž máš z Koček nejradši?

            Z nepěveckých asi Múze. To tam všichni ležíme a nic neděláme. A z pěveckých asi Piráty a Mouru, jen mě štve, že nestepuji.

A proč nestepuješ?

            Protože Pavel Strouhal říkal, že se to nehodí na charakter mé role. Já jsem stepoval už odmalička a mám to rád, takže jsem z toho takový smutný. A protože máme stepovací tréninky, tak si přinesu stepovací boty a stepuji alespoň tam.

Jak se Ti swingoval McDlouhý dráp?

            Myslíš, jak jsem svítil? To svícení byla sranda, neboť jsem viděl lidi shora a sledoval jsem jejich reakce a tak. Ale strašně mě to nebavilo swingovat. Bylo to takové, že jsem tam nic nedělal. A hlavně jsem si uvědomil, že hodně lidí tam má hodně pauz. Já vlastně vylezu na jeviště a nejsem tam akorát na Mungojerrieho a na písničku McDlouhý dráp. Takže to bylo pro mě překvapení, že mají ostatní tolik pauz. A bylo to takové, že jsem nevěděl, co se sebou. 

Jsi spokojený se svým kostýmem?

            Určitě. Já jsem typ, který kostýmy moc neřeší. Samozřejmě, že se mi buď líbí, nebo nelíbí, ale já jsem placený od toho, abych zpíval, hrál a tancoval a to, co budu mít na sobě to řeší někdo jiný. Ale tenhle kostým se mi líbí.

Líbí se Ti tvá paruka?

            Dá se říct, že jo. Hlavně je to teď už mnohem lepší, než na začátku. Teď už také maskéři ví, kam nám mají dát ty sponky, aby nám to vyhovovalo. A i my si už umíme paruky poupravovat, aby nám seděly. No, někdy mám sice výbuch na hlavě, ale to se prostě stává.

Umíš se nalíčit sám?

            Jo, líčím se sám.

A líčíš se popaměti, nebo podle nějaké předlohy?

            Už popaměti. Ze začátku to bylo podle fotky a potom se to trošku uvolnilo a každý si našel tu tvář své kočky, jaká se mu líbila.

Jak dlouho Ti trvá, než se nalíčíš?

Když pospíchám, tak do nějakých 10-ti minut jsem hotový. A když se mi chce si s tím hrát tak to trvá 20-25 minut.

Kolikrát za představení si musíš upravit líčení?

            Já si ho vůbec neupravuji, neboť mám výhodu, že se vůbec nepotím. Já si ho minimálně poupravím, když se otírám. Jsem také jediný, kdo má po představení suchou paruku. Fáďa si dělal legraci, že bych mohl dvoják odehrát jen s jedním líčením, že bych se nemusel vůbec doličovat.

Jak se Ti spolupracuje s ostatními?

             Super. Je to velmi dobrý kolektiv lidí, ale jako každý kolektiv má své špatné stránky. Ale to je všude.

Spolupracoval jsi dříve s někým od Koček?

            S Jurajem Bernáthem. S tím se znám z divadla Brodway. A pak ještě se Zuzkou Herényiovou.

Je nějaký muzikál, ve kterém by sis rád zahrál?

            Má vysněná role vždycky byla hrát Mickeyho v Pokrevních bratrech. Ale kdybych tam náhodou hrál, tak bych hrál asi Edieho, protože mi každý říká, že budu vždy ten hodný a ten milý. Takže roli zákeřňáka asi mít nebudu, protože na to nejsem ten správný typ.

Jakým způsobem Ti Kočky ovlivnily život? Dokážeš si představit, že by se Kočky najednou přestaly hrát?

            Kočky, jak mi ovlivnily život? Hlavně se změnily věci typu, že tady teď spolu sedíme a já jsem přišel jako herec Laco Hudec na sraz fanklubu. Pro mě jsou tyto věci nové. Kočky mi daly hodně nových zkušeností. Konečně taky zpívám, za což jsem velmi vděčný a daly mi obrovské sousto zodpovědnosti, neboť jsem tuto roli dostal jako 20-ti letý a byl jsem z toho vyjukaný. Potom mi změnily život v tom, že jsem více veřejný a lidé mě poznávají. Je to strašně zvláštní, že jsem si prohodil ten pohled z hlediště na jeviště. Když jsem tancoval předtím, tak jsem byl company a to tě lidé vidí, ale nepamatují si tě. Ale tohle je obrovská role a když se jdeš poklonit, tak lidé tleskají jenom tobě. To byl ten největší rozdíl oproti tomu, co jsem zažil předtím. Ze začátku jsem si to užíval, že je to bomba a paráda, ale teď si toho vážím.

A kdyby nebyly Kočky? Tak bych měl krásné vzpomínky. Doufám, že muzikálů bude v mém životě ještě hodně, ale Kočky budou až do konce mého života mým prvním představením a mojí největší rolí a zůstanou mi překrásné vzpomínky.

Velice děkuji Lacovi za to, že si udělal na rozhovor se mnou čas. Paní Hudecové děkuji za poskytnutí fotografií za rodinného alba. Dále děkuji  Dentře a Kocourkovi Chlupáčkovi za další fotografie.